Cestou necestou

Za volantem sedmý den a asi tisíc mil. Brzy vstát, sbalit věci, na benzínce dotankovat až po víčko, zavíčkovat ledové kafe a se snídaní na volantu a mapou v tabletu vyrazit do nových míst.

Venku je šílené vedro a teploměr na palubce ukazuje jen ve Fahrenheitech, což je ještě děsivější. Cokoliv nad sto je "úmorné vedro". Ano, mohu to přepočítat a říct, že je právě 37,778 stupňů Celsia. Pár dní jsme to takhle vyťukávali na telefonu a tabletu, ale dnes už máme jednoduché pravidlo: pod stovkou je to OK, nad stovkou to není OK. S tím si vystačíme. Bohužel stovka naskakuje častěji, než bychom si přáli.

Řízení je na amerických silnicích pohodlné a jednoduché. Skutečně mají semafory až za křižovatkou. Je to praktičtější - je na ně lépe vidět. Jen si musím dávat pozor, abych v nestřeženém okamžiku "nespadl do autopilota" a nedobrzdíl až pod semaforem, přímo v křižovatce :)

Další zajímavostí jsou stopky před křižovatkou bez světel. U nás zastavíme na místě, kde je do křižovatky vidět a když je volno vjedeme dovnitř. Tady se staví na čáře. Nic od ní nevidíš, ale o to nejde. Důležité je zastavit a pak opatrně do křižovatky vjíždět a kontrolovat si další směry. Většinou se pokračuje podle pořadí, jak si přijel, ale často na tebe mávnou a dají ti přednost. Prostě žádný stres.

Po hlavě jsem spadl i do jízdy vpravo na červenou. Tady se můj mozek bránil a chvilku trvalo odbourat naučené reflexy. Je to opět dobrý systém, který zrychluje provoz a snižuje dopravní zácpy. Jen si to musí v hlavě člověk přerovnat a připustit si, že červená nutně neznamená "no go".

Asi největší respekt jsem měl ze samoobslužných čerpaček a problémů s kartami. Bylo to ale zbytečné a vše funguje i v těch nejzapadlejších zapadákovech. Vložíš kartu, automat se tě zeptá na pin, po vložení a potvrzení tě display vyzve k vytažení pistole a zvolení druhu paliva. A už jen čerpáš, kolik potřebuješ. Žádné nastavování galonů, …dokud držíš zmačknutou pistoli, benzín teče. Zastaví se, až když pustíš páčku nebo máš plnou. Co nataknuješ, to se z karty odečte.

S placením kartou rovněž nejsou žádné problémy. Běžně fungují i naše debitky. Jen jednou po nás chtěli zadat ZIP code (vymysli si cokoliv, bude to OK). Většinou je to ale "tap to pay" - přiložíš telefon k terminálu a hotovo. Sem tam si to řekne o pin, ale spíš ne.

I v těch nejzapadlejších místech je benzínka místo, kde se dá ledasco koupit. Dokonce v těch nejzapadlejších končinách je to jediné místo, kde koupíš kafe, obloženou housku, ale i lokální obalované kuře nebo plněnou tortilu. Kdyby byla nouze, stačilo by jezdit od benzínky k benzínce.

—————

P.S. Vzdálenosti v mílích jsou rovněž super. Vše se zdá blíž a svět je krásnější. Fičíme dál… :)