Geiko není prostitutka, maiko není cosplay
Když řekneš Japonsko, hned druhé slovo, které si s ním spojíš, je gejša. Svět japonských gejš je pro nás trvale záhadný a pokroucený mýty, od kterých se neumíme (a nebo spíš nechceme) odprostit.
Vzdělaná, elegantní, ale ne kurtizána
Gejša je vzdělaná a elegantní společnice — mistryně v umění konverzace, hudby, tance a tradičních her. Její úlohou je bavit hosty, ne s nimi navazovat intimní vztahy. K tomuto nepochopení došlo hned z několika důvodů:
Když se začalo Japonsko otevírat zbytku světa, cizinec viděl ženu v kimonu, která tančí, zpívá a hostí muže — a protože v západním světě bylo obvyklé, že podobná společnost často zahrnuje i sexuální služby, automaticky ji zařadil do škatulky s další japonskou skupinou žen oiran — tedy skutečnými elitními kurtizánami.
K dalšímu rozšíření nepochopení role gejši pomohly i novodobé prostitutky, které se po obsazení Japonska americkou armádou začaly záměrně převlékat do kimona a hrát falešné gejši, aby zvýšily úspěch u amerických vojáků. Tohle vedlo až k soudním sporům mezi pravými a nepravými gejšami a úředním zákazům s velkými pokutami, zakazujícím prostitutkám předstírat, že jsou gejši.
A poslední políček do tváře tradiční gejši zasadily hollywoodské filmy, které mýtus sexuální pracovnice masivně rozšířily do veřejného povědomí.
Dnes je v Japonsku odhadem už jen zhruba 1000 až 2000 aktivních gejš, a to hlavně v tradiční čtvrti Gion v Kjótu. Jsou plaché a nestojí o žádnou pozornost. Šance zahlédnout nebo se s nimi dokonce vyfotit, je mizivá.
Nám se to přesto gejšu zahlédnout
Bylo to právě v Gionu, během nočního se toulání starými uličkami Kjóta. Náhle se otevřely dveře jednoho starého řadového domku a na pár vteřin jsme mohli zahlédnout pravou nefalšovanou gejšu. Jak se rychle zjevila, tak se i v přítmí tmavé uličky ztratila. Stačil jsem jen jednou zmáčknout spoušť a po celou cestu zpět na hotel jsem přemýšlel a moc si přál, aby tahle fotka vyšla.
Myslím, že vyšla :) Mám k ní sice technické a kompoziční výhrady, ale možná právě pro svou nedokonalost a nekompozičnost ji mám o to víc rád. Připomíná mi základní pravidlo "street fotografování" — buď vždy připraven, protože druhou šanci většinou nedostaneš.
Zatímco těch pravých gejš stále ubývá, po ulicích je čím dál víc těch "převlečených". Jsou to turisté, kteří neodolali nabídce obchodů a půjčoven. Ty je zabalily do kimona, vlasy svázaly do drdolu a vypustily coby "jednodenní gejšy" do okolních ulic. Snadno je poznáš — místo tradičních sandálů gejš mají adidasky, kolem zápěstí apple watch a v rukou iphone, s kterým se stále fotí.
Vzpomínám si i na pár velmi nepovedených "fake gejš" — slečnu v hidžábu, přebalenou kimonem nebo a korpulentní Indku, které nešel ani zatočit drdol na jejích krátkých kudrnatých vlasech a i přesto se bezostyšně vydala v teniskách a s deštníkem do víru starého města. Nemám, foto nemám ...nebylo o co stát :)
Tady v Kjótu se místo "gejša" říká "geiko"
Je to tradiční kjótský dialekt. Výcvik geiko trvá 5 let, po tu dobu se jí říká maiko. Maiko obvykle začíná v 15 letech. Učí se tradičnímu zpěvu a tanci, hře na šamisen (třístrunná kytara), kaligrafii (na to bych se taky přihlásil), ale i čajovému obřadu, správnému kjótskému dialektu a pohybu v kimonu.
A jak rozeznáš maiko od geiko?
Maiko je celkově mnohem výraznější. Nosí nápadně zdobené kimono s dlouhými rukávy, vysoké dřevěné sandály a dlouhý široký obi (stuha kolem kimona). Ve vlasech má podle ročního období vpletené různé květiny a jehlice (jejich typ, počet a umístění říkají hodně – ale spíš o fázi výcviku než o "postavení" jako takovém). Nejvýraznějším rysem maiko je pak bílý make-up s červenými a černými doplňky.
Geiko, jako by už dozrála a není potřeba na sebe tolik vizuálně upoutávat. Její přednosti jsou v ní samé. Vzpomeň si, že Japonec má rád střídmost, jemnou eleganci, blížící se až k minimalismu. Tlumené barvy kimona, krátké rukávy, nízké sandály, obyčejný účes (někdy jen paruka) a bez bílého make-upu — jen s červenou rtěnkou.
----------
Shrňme to: geiko není prostitutka, maiko není cosplay a kimono s páskou "Made in China" z půjčovny u nádraží ti nepomůže pochopit duši Kjóta, ...možná jen k pěkné profilovce.