Ghost town. Budu se tu bát?

Nad talířem guláše pomíchaného ze všech, za léta nakoukaných hororů se vznese obláček bujné fantazie a tebe zamrazí na šíji, když zašeptáš slova "ghost town". Uvolněný proud myšlenek s otazníkem: "Kde to je? Straší tam? Je to bezpečné?" zastaví až moment, kdy strach vystřídá zvědavost.

Zjistíš, že víc, než nadpřirozený element opuštěných míst, převládají mnohem prozaičtější fakta. Zaniklé nebo opuštěné město se v angličtině nazývá "ghost town". Doslovný překlad je sice "město duchů", ale je to jen terminus technikus, který vznikl asociací s pocity prázdnoty, po tom, co lidé město opustí. To často zůstává smutnou připomínkou dob jeho prosperity a časů, kdy "žilo".

Proč ale lidé opouští své domovy?

Důvodů je mnoho, od katastrof, nemocí, válek, …až po vyčerpané přírodní zdroje, změny v ekonomických podmínkách nebo dokonce i změny v dopravě. Stříbro, zlato, uhlí, ropa, želežnice, dálnice,…to vše může za četná "ghost towns" roztroušená po americkém jihozápadě. Na naší cestě po Route 66 je míst, která ztratila život hned několik. Sjezdem z pohodlné silnice i40 na prašnou cestu zamíříme k prvnímu "městu duchů".

Canyon Diablo
je příklad městečka, které posloužilo na deset let jako dočasné osídlení při stavbě železničního mostu přes kaňon Diablo. Krátká, ale divoká historie se datuje od roku 1880, kdy do pouštní pustiny, plné chřestýšů, dorazily stovky námezných dělníků, zapojených do stavby mostu. Canyon Diablo by mohlo směle soutěžit o pomyslnou míru (ne)bezpečí s okolní přírodou. K divoké pověsti a nechvalnému charakteru města, jehož většinu obyvatel tvořili muži, přispěla vysoká kriminalita, násilí a vlažné prosazování zákona. Salón, hazard a nevěstinec byly kratochvíle, kde těžce pracující dělníci lehce přicházeli o své peníze a chování.

Po dokončení mostu v roce 1890, lidé město opustili. Dnes z Canyon Diablo zůstaly jen ruiny v písku a dál chátrá, ale na přitažlivosti mu to nijak neubírá.

Two Guns
Jen o kousek dál, na opačné straně silnice jsou zbytky dalšího města duchů Two Guns. Název "dvě pistole" dává tušit, že se zcela určitě nejednalo o lázeňské městečko s kolonádou. Ten si nese po Henry Two Guns Millerovi, který svými dvěma kolty řešil většinu svých problémů.

Na pronajatém pozemku se pustil do velkého budování turistické oázy. Vždyť brzy tudy povede legendární Route 66! Jako správný obchodník postavil zoologickou zahradu, otevřel restauraci a obchod se suvenýry, kde zpeněžil vše, co okolí nabízelo, …i lebky Apačů z blízké jeskyně, kteří tu byli povraždění půl století zpět při střetu s indiány Navaho.

Nájemní spory vyřešil Henry Two Guns, způsobem sobě vlastním a majitele pozemku zastřelil. Později místo opustil, ale vdova po majiteli pokračovala v budování turistického městečka dál. Přibyly čerpací stanice, obchody, motel, nová zoo... Po několika požárech a následným odkloněním provozu z Route 66, končí i éra prosperity městečka Two Guns.

U jeho ostatků zastavují melancholičtí hledači časů dávno minulých. A čas od času sem zabloudí i lovci pokladů, doufající, že právě oni budou mít štěstí a najdou někde poblíž zakopané peníze, zlato, stříbro a diamanty ukradené z vlaku v roce 1889.

Když se z Route 66 odbočí ve Williams dolů na jih přivítá tě resuscitované město duchů Jerome. Důlní město, kde se těžila měd, zažilo od svého založení v roce 1876 dramatické vzestupy a pády. Na vrcholu těžby zde žilo přes 15 000 obyvatel a byly postaveny školy, nemocnice, hotely, obchody a kostely.

Nejprve pokles cen mědí, pak hospodářská krize a druhá světová válka. Město se postupně vylidňovalo a po uzavření dolů v roce 1953 se stal z Jerome ghost town. O čtvrt století později, ale nízké nájmy a krásná příroda v okolí přilákaly do Jerome umělce a bohémskou komunitu, která vdechla vylidněnému městu nový moderní život.

Lake Valley, Chloride, Hackberry, Shakespeare, Mogollon, Ruby, Vulture City, Madrid, Dawson, Kelly, Steins, Cuervo, Eunice, Maljamar, Hobbs, Grafton,… ghost towns je na americkém jihozápadě přes 1500 a z toho téměř čtyři stovky v Novém Mexiku.

A protože jsou často roztroušena po odlehlých a těžko dostupných oblastech, ne každé dostalo po vytěžení zlata, stříbra, zinku, olova, mědi, ropy nebo po odklonění silnice či železnice druhou šanci. Jejich další etapa se ubírá různými směry. V některých stále žijí lidé, jiná se stala placenou turistickou atrakcí a ta další zejí prázdnotou a zbytky jejich chatrné přítomnosti neúprosně polyká okolní písek.