Horko s chili i bez
Kouzlo online check-inu. Přesto, že se nám podařilo zaregistrovat jen na první - hodinový let do Londýna, v Praze jsme se díky tomu vyhnuli obrovské frontě a rychle, u drop-in přepážky, zamávali našim zavazadlům. Bonusem máme v kapse palubní lítstky i na let Londýn - Phoenix a neuvěřitelně i Phoenix - Albuquerque.
Do Londýna a Albuquerque sedačku máme, ale na nejdelší let do Phoenixu ne. Prý nevidí do jejich odbavovacího systému a že jí dostaneme až na Heathrow v odletovém gejtu. Ale číslo gejtu tam také chybí. To se určitě vyřeší…
V Londýně se hned po otevření gejtu stavíme do fronty s prázdnými palubními kartami. Aha, máme si stoupnout vedle a počkat. Mezitím fronta před přepážkou narostla a její konec zmizel daleko v letištní hale. A my, odstaveni na vedlejší kolej, v přímém přenosu a s jistou mírou nervozity sledujeme kompletní boarding přes 300 lidí do Boyengu 777.
Když zmizela fronta a nebylo pravděpodobné, že se do letadla ještě někdo další vejde, objevil se anděl zaměstnaný na letišti. Zamával křídly a vyměnil nám palubní karty za nové - s čísly sedaček. Rychle nasedat!
American Airlines
Přestupem v Londýně zestárly letušky minimálně o dvacet let. Nejmladší z nich zcela určitě nebylo pod padesát a další tři měly ještě víc zkušeností. Výčet obslužné posádky uzavíral přihrbený steward důchodového věku. Létání není pro američany ani náznakem záležitost luxusu, ale jednoduchosti a praktičnosti.
Nikdo nikam nespěchal, bylo znát, že už mají hodně nalétáno a během těch následujících deseti hodin na palubě není třeba lámat žádné rekordy. Se strhanými rysy, ale stále s úsměvem na tváři odservírovali jídlo a pití. Pak nás požádali o stažení slunečních clon u oken, zhasli a "udělali noc". Vše na palubě zpomalilo, včetně tlukotu našich srdcí. Dobrou noc.
Phoenix
Sedáme v Arizoně, hodinu poté, co jsem smutně sledoval na displeji, jak míjíme ve vzdálenosti pouhých 165 vzdušných kilometrů Albuqueque - naší cílovou destinaci. Jenže do Albuquerque se přímo nelétá. Pokračovalii jsme díky tomu ještě do dalšího časového pásma.
Phoenix, je místo, kde nevím, jestli je horších těch 44 °C (
Phoenix je i podle slov domorodého spolucestujícího, s kterým jsme se dali do řeči "tepelná past". Obklopený horami nedovolí cirkulaci a ochlazování vzduchu. Je to kotlík, v kterém se vaří vzduch. Hůř je asi už jen v Dead Valley, kde bylo před pár dny
Dva kroky vpřed, jeden zpátky
Třetí a poslední let je jen hodinový skok zpět. Z devítihodinového rozdílu mezi Prahou a Phoenixem ubereme hodinu a tím se na pár dní ustálíme na 8 hodinách Albuquerque - Praha.. Hurá, v Albuquerque je jen 34 °C!
———
P.S. Jsou dvě hodiny ráno místního času. V Praze je deset dopoledne. Nemohu už hodinu spát, tak píši tento článek. Hotovo, zkuším ještě na chvilku zalehnout.