Levandulové léto

Pro každého je léto jiné. Někdo uteče z vedra ještě do většího vedra. Jiný v lehátku horečně dohání deficit nepřečtených knih a každý den odškrtává ze seznamu, který se mu během roku nahromadil.
Pro mě je léto vůně levandule
V průběhu roku jsem vysoustružil dřevěné korpusy. Pár z dubu, pár z ořechu, jasanu, topolu a jabloně. A čekal, až znovu na okno mé dílny zaklepe levandulové léto.
Usilovně hledám krabici "na svíčkaření". Kdepak, do dílny bych jí určitě nedal. Tak možná garáž? V tom zadním regálu u řezaného skla? Dává to smysl. Jenže nic.
Že bych jí odnesl na půdu? Tak velká krabice se nemůže jen tak ztratit. Proklínám se, že věci neudržím na stejném místě a že se pokaždé nechám zlákat skvělým nápadem – uložit je na nové – ještě lepší místo!
To letošní "lepší místo" bylo na půdě za komínem. Klečím na čtyřech, pomalu přitahuji těžkou krabici a marně přemýšlím, proč mi to loni přišlo jako skvělý nápad. Není tu k hnutí a navíc úplná tma. Vždyť támhle na druhé straně půdy je tolik místa a tolik světla! Už vím, že letos to uložím tam!
Omamná vůně čerstvé levandule, mísící se s vůní tajícího sojového vosku dala zapomenout počátečním útrapám a já se po roce ocitl opět v levandulovém nebi.
Každý dřevěný korpus je jiný a já hledám vhodné knoty, aby svíčky správně hořely. Hezky vystředit, někdy jeden knot, u větších průměrů raději tři.
Vosk už lehce zchladl a nastal čas opatrně vmíchat vonný olej – ne moc, ne málo. Tak akorát.

Zalévám postupně jednu dřevěnou svíčku za druhou. S levandulí musím brzdit, protože musí zbýt i na nedostižnou podzimní vůni santalového dřeva a hlavně – na letošní novinku "Matcha GreenTea", na které ulétávám od svého návratu z Japonska.
Svíčky dělám pro radost
Popíjím matcha latte a rozhlížím se spokojeně kolem sebe. Vlevo chladne levandule, uprostřed MatchaTea a vpravo santalové dřevo. Obklopen těmi nejpříjemnějšími vůněmi, co znám, užívám si nádherné léto.