Seligman - místo, kde se znovu narodila Route 66

Seligman je malé venkovské městečko v západní Arizoně, vlastně jen shluk drobných domků roztroušených podél silnice. Leží osamocené mimo hlavní dálniční tah. 456 obyvatel podle Wikipedie, jinak nic. Nic, kam až dohlédneš. Tak proč ho to nic dělá tak výjimečným?

Nesmíření se s osudem a společný boj za znovuzrození Route 66

Malý Seligman má velké kouzlo, dokonce takové, že i když stojí mimo naší trasu, měníme (nebo spíš rozšiřujeme) plán a zajíždíme si přes sto kilometrů dál na západ. Nejedeme rychle a zběsile po mezistátní dálnici i40, ale klidně a stylově - stejně jako tenkrát, po hrubém asfaltu jednoproudé silnice Route 66. Silnice je horší a pomalejší, ale zato přetékající dojmy a nostalgií.

Přes padesát let vedla největší tepna a "Matka všech silnic" skrz Seligman. Rušné průjezdní městečko, plné motelů, bister, servisů a benzinových pump každý den svými neonovými nápisy vítalo tisíce nových tváří - lidí, co tu stavěli na krátký odpočinek po cestě z východní části kontinentu na západ a naopak.

Nádherné časy prosperity a spokojeného života přes noc, 22. září 1978, ukončila nová moderní dálnice, která jen o "dvě míle" minula městečko. Zmizela auta a s nimi i všichni projíždějící lidé. Plné motely a restaurace vystřídalo ticho a zaskočení obyvatelé Seligmanu.

Nebýt holiče Angela Delgadilla, na seznamu amerických opuštěných měst by nejspíš přibyl další ghost town. Angelo se nesmířil s osudem ani s úřady a založil spolek "Historic Route 66". Protože si uvědomoval emoční sílu legendární silnice, vyzval všechna arizonská městečka, která postihl stejný osud, aby společně bojovala za prohlášení Route 66 národně historickou památkou. Nejen, že svou myšlenku prosadil u arizonské vlády, ale šel příkladem i dalším americkým státům, kudy Route 66 procházela.

Seligman je dnes díky němu znovuzrozené městečko, plné nové energie, optimismu a lidí z celého světa, co sem přijíždí nasát nefalšovanou atmosféru Route 66. Vítají je obnovená legendární bistra, ale i obchůdky se suvenýry, které nikde jinde nanajdeš.

Angelo otevíral holičství a obchůdek neúnavně, každé ráno až do svých 99 let. Dnes už jeho štafetu převzaly jeho dvě dcery Mirna a Clarissa a stejně jako jejich otec, vždy se s každým zastaví na kus řeči a nadšeně odvypráví tento jedinečný příběh.

A když se zjistily, že jsme z České republiky, vylovily ze šuplíku zázračně i letáček v češtině. Moc jim ten úspěšný návrat přejeme.

—————

P.S. S plnou hlavou zážitků a paměťovou kartou fotografií míříme k ceduli "You kill it, we grill it" na střeše Roadkill Café z roku 1940. Nic jsme po cestě netrefili, tak kdo ví, z čeho je ten obrovský steak :)