Údolí bohů

The Valley of Gods odpočívá klidně a nerušeně ve stínu svého bratra Monument Valley. Návštěvnická centra, Hollywoodské westerny Johna Forda, reklamy, snadný přístup, vybudované turistické trasy a vždy připravení Navajo průvodci proměnili Monument Valley v místo, které dokonale zastínilo a marketingově převálcovalo jen pár desítek kilometrů vzdálené Údolí bohů.

Jen o padesát kilometrů dál na severovýchod do Utahu, necelou hodinku za volantem stojí pomyslná brána do božského údolí,

Nenápadnou odbočkou sjedeš ze silnice číslo 163 a na dalších 30 kilometrů vyměníš asfalt za šotolinu, výmoly, kameny a klouzající jemný červený písek.

Není to Monument Valley, kde se auta míjejí s rutinní pravidelností. Je to schované místo, že ani telefonní signál ho doposud nenašel. Skrytý klenot pro ty, kteří hledají klid a krásu, vzdorující času.

Jedeš tiše a uctivě Údolím bohů. Vítr rozmařile prohání horký písek kolem pat kamenných obrů. Jejich hlavy se dotýkají žhavého nebe už tisíce let. Strážci s rudými hlavami jsou nad věcí a netečně přehlíží klopýtání krátkých životů tady dole.

Obejme tě kouzelný svět a teď i pro tebe ztratí čas smysl. Cítíš odkaz minulosti vpitý do každého zrníčka nekonečného písku kolem a na moment si připadáš věčný. A je ti dobře ve stínu titánů věků v Údolí bohů.

—————

P.S. Jestli existuje bůh, musí přebývat právě zde.