Všechno je jinak

Černé kočky nosí Japoncům štěstí

Nejspíš tím kompenzují naši českou smůlu. A je to znát. Téměř 30 % Japonců jsou důchodci ve věku nad 65 let, přičemž každý desátý Japonec je starší osmdesáti let. Jak mají nastavenou důchodovou politiku, je mi záhadou – ale v zemi vycházejícího slunce, kde se dožíváš v průměru 84 let, to asi nějak musí fungovat.

Inkontinenční pleny generují dvakrát vyšší zisk než ty dětské

A protože stárnoucí společnost často nedůvěřuje bezhotovostním platbám, fyzické peníze jsou stále velmi rozšířené. Japonsko na to reagovalo i prakticky – nově tištěné bankovky mají větší písmo.

Jen žádné zpropitné

Nejmenší japonská bankovka je 1 000 jenů. To je asi 160 Kč. Jeden japonský jen má 100 senů a, světe div se, jeden sen měl kdysi 10 rinů.

Když si představím, že spropitné se v Japonsku nepřijímá – ba dokonce je považováno za hrubou urážku – bál bych se, že se mi začnou hromadit ty menší a ještě menší mince, co jsem si místo dýška raději nechal v kapse. Naštěstí už nejsou v běžném oběhu ani seny, ani riny – dnes začínáme pěkně od jednoho jenu výš.

Přes 5 milionů prodejních automatů a žádný odpadkový koš

Těch mincí, co ti přesto zbudou, se pak můžeš pohodlně zbavit v tisících prodejních automatech, které jsou všude a na všechno – třeba na kravatu, panáka saké nebo na mystery boxy, ze kterých až po otevření zjistíš, co jsi vlastně koupil.

Naopak, co v Japonsku téměř nenajdeš, jsou odpadkové koše. Ale nejsou v okolí ani žádné odpadky. Holt své smetí miluješ a nosíš si ho s sebou.

----------

Zbývá pár dní do odletu a já studuji a pokouším se zapamatovat si nezbytný set japonských slovíček. V hlavě mi ale zůstává jen arigatou a konnichiwa.

Myslím, že tahle kombinace ústy cizince udělá divy. A když přidám i lehký úklon, s rukama spjatýma na hrudi, budu za hvězdu tokijského metra.