Punky wood, dřevo s duší punkera
Když se řekne punk, většina z nás si představí zelený číro na hlavě, koženou bundu a tříakordový nářez ze zaprášeného komba.
Jsem posedlý příběhy, díky nímž se věci vymaní z anonymity dnešní doby. Když získáš přes 200 let starý trám z roubenky, když narazíš na půdě na kus dubu, který tu ležel zapomenutý přes 30 let, když si z cesty po Africe přivezeš velký špalek mangového dřeva (a další dva nacpeš do krosny svým spolucestujícím), když narazíš na buk zasažený bleskem a jeho dřevo je protkáno pavučinou spálených cestiček, ...k takovým věcem prostě nemůžeš zůstat chladný.
Těším se na každý nový příběh, ...na každý nový kus dřeva, který protne mou cestu. A třeba i tu tvou.
Když se řekne punk, většina z nás si představí zelený číro na hlavě, koženou bundu a tříakordový nářez ze zaprášeného komba.
Má kreativní mysl přeskakuje mezi soustružnickými projekty a stále přichází s novými nápady. Jeden by řekl: "věnoval jsi tomu tolik času, prošlapal tolik slepých cestiček, investoval čas i peníze a když už jsi to konečně dotáhl k naprosté dokonalosti, jdeš jinam?"
Mám známého hajného tady na Kokořínsku. Sem tam zavolá a řekne třeba: "chceš americký ořech"?
Když si najdeš a doslovně přeložíš japonský výraz zakka (雑貨), dostaneš "různé věcí", ale, ve strojovém překladu ztracený, pravý smysl a vyjádření je "radost z každodenních věcí". Zakka znamená žít a radovat se z každodenních, estetických hodnotných a současně funkčních věcí, které tě obklopují a které sis pečlivě vybral, aby s tebou sdílely a...
Roubené stavby mají historii sahající daleko do středověku. Dřevo bylo vždy dostupný a skvělý izolační materiál - a lesy tu jsou, kam jen dohlédneš.
Houba se do jabloňového dřeva už hodně zakousla a kompletně ho překreslila. Po svém, divoce, ...nádherně.
Ačkoliv je to možná první myšlenka, co se ti prožene hlavou. My jsme však designéři a na kov se díváme jako na kreativní a estetický doplněk dřeva. Proto nechme tuto myšlenku opustit naši hlavu a chytněme až tu druhou - tu co začne kreativně rozvíjet možnosti takzvaných "metal inlays".
Necháš oběma materiálům prostor. Je to jako muž a žena. Každý chce své...
Tuhle větu říkal jeden starý truhlář na penzi. Děda vtipálek pokaždé za větou udělal dlouhou dramatickou pauzu, jednou rukou vytáhl pomačkanou krabičku cigaret z kapsy montérek, našpulenými rty vylovil startku bez filtru a druhou rukou hledal v protější kapse zapalovač. Během těch dlouhých vteřin si poťouchle vychutnával můj vyděšený výraz. A když...
Spára, prasklina, zarostlá kůra, vypadlý suk, cestičky po červotoči, ...tohle vše se standardně, u sériové výroby, považuje za vady dřeva. U ručního soustružení je to naopak krásná anomálie, která dodává dřevu charakter a jedinečnost.
Udělal jsem pokus a v rámci "oťukávání se" s umělou inteligencí jsem požádal, aby mi vygenerovala úvodní obrázek k tomuto článku. Buď už je tak pokročilá, že má implementovaný i smysl pro humor nebo si opravdu myslí, že se dřevo bělí stejně jako prádlo - na šňůře, na sluníčku. A tak mě alespoň inspirovala k názvu článku :)
...ne do České Lípy, ale do české lípy. Dává to smysl?
`To je rada, co? V době, kdy je čas přepočítávaný na peníze více než kdy jindy a pomalý rovná se neefektivní a prodělečný. Ale když tuhle větu občas přijmeš, pomůže ti se na chvilku zastavit a nadechnout nebo alespoň zpomalit a lépe vnímat čas strávený ve společnosti tak krásného a ušlechtilého materiálu, jako je dřevo.
Každou věc, vázu, mísu, hodiny,... vše co vyrobím, podepisuji tradičním způsobem, jak to dělávali staří mistři – nad ohněm rozpáleným železem, vedeným od srdce přímo do dřeva. Jemně se dotknu, s rozvahou zatlačím, a sleduji, jak se lehce zakouří. V ten moment se do dřeva vypálí nejen můj monogram, ale i má hrdost.
Dřevo je zázračný materiál. Nenajdeš druhý stejný kus. Každý má svou osobitou kresbu a své specifické anomálie. Z tvůrčího pohledu je to skvělá věc - pracuješ s jedinečným materiálem. Pokaždé je jiný. A pokud navíc pracuješ rukama, nikdy neuděláš druhou věc naprosto stejně. To dělají jen stroje. Zanecháváš za sebou krásné lidské odchylky - stopy po...
Na pustém ostrově by mi stačil východ a západ slunce za horizontem. To mezitím by byl jen den nebo noc, světlo nebo tma. Jednoduché, jako život na prázdném ostrově. Ale jsme lidé, v klidu dlouho nevydržíme a tak přemýšlíme a plánujeme a realizujeme...
Víš, že tyhle krásné labyrinty, jejich nepravidelné linie a tmavé kontury, jsou ve skutečnosti teritoriální hranice nakreslené různými koloniemi hub, bránící takto své zdroje?